dlouhý víkend

Bodrý den do země české, domova vašeho i mého...

Ani nevím, co jsem naposledy psal, takže se třeba budu opakovat. V tom případě to lze připsat na vrub vysokým teplotám. Každopádně včera jsem ukončil první študácký týden. Začíná se tu tedy zatápět...na druhou stranu na nároky VŠCHT to nevypadá, takže ty tuny projektů jsou hlavně o tom, se k nim dokopat. Moji "parťáci" (se kterými po americku samozřejmě kamarádím skoro jako Vinetů s Oldou Šeterným) jsou fajn a snad to půjde od ruky. Uvidíme...zatím je trochu organizuju po mailu...to aby viděli, že sice mají sebevědomí, hamburgery, neviditelné stíhačky, ale ani jedním ten projekt neuděláme. Nerad bych si tu totiž nechal vše na poslední chvíli (jak je ovšem u mě v ČR zvykem..ehm..). Tolik prosté informace...

Další téma je můj brand-new kámík Mike Proctor. Zpočátku se zdálo, že je to sympaťák bez vady a že je předlohou pro nebezpepečně ideálního hrdinu Kena od Barbie. Nyní je jasné, že některá témata a sprostá slova se musí obejít bez jeho účasti - je velmi silně věřící a studuje finanční management kvůli tomu, aby pár let vyděĺával a pak jel do světa americkými dolary zlepšovat život. Jen se trochu bojí, že je jako američan terč pro všemožné zastřelující se snajpry. Nicméně - baví mě. Asi se půjdu podívat na nějaké ty jejich schůzky. Tím myslím křesťanské. Byť osobně věřím jen v UFO a nesmrtelnost Václava Klause ( :-D ), může to být hezký zážitek. Plno lidí v kampusu jsou křesťané s podobně ušlechtilými nápady...ale to je fuk, stejně se na nich ty snajpři naučí. :-)

Včera jsem si říkal, že by jako bylo vhodné jít brzy spát. "Bohužel" jsem si sedl ke stolu k nějaké skupince amíků s předky po celé Evropě. Během řeči mě pozvali na nějakou tu domovní párty a ostatní mezinárodní studenti ať prý příjdou taky. Takže se stalo. :-) Je vidět, že USA striktně zakazuje alkoholovou výchovu své mládeže a je to vidět. :-) Evropani se bavili a plus mínus střízlivýma očima sledovali malátné pohyby některých účastníků dost zle zborcených dvěma pivy (3.2% alk) během jedné hodiny. Takže zajímavý zážitek, ale v tomhle je vzdělávací koncept ČR podstatně vpředu...myslím jako, že někteří máme sem tam i rozum. Byť byste tuto větu čekali spíš od někoho jiného... :-)

Vydali jsme se kolem půlnoci na bowling...a po jedné hře domů. Ovšem přes část města, kterou ještě neznáme. Bylo nás pět. Čtyři cyklisté a já pěšmo. Vzhledem ke kvalitě a vzhledu jejich bicyklů (v době výroby to ještě nebylo kolo) nás samozřejmě zastavil policista. "Jak často jezdíte na dámských kolech?" (Jako vypadali na nich fakt blbě, ale tohle si jejich ega nezasloužila.) Kluci se snažili vysvětlit, že je neukradli...ale pronajali. "Jak často si pronajímáte dámská kola?" Hmm...Nakonec je nechal. Asi mu došlo, že podobně neprodejný artikl není zrovna věc, kterou je dobré ukrást. Po tour de Burger-king Plaza jsme šli domů. Byly krásné dvě hodiny. Co byste řekli, že dělal Lejno?

A, studoval angličtinu

B, hrál Warcrafta

C, slintaje objímal plyšového medvěda v posteli

B je správně!!!!

Já šel spát kolem třetí a on hrál tak do pěti, kdy mě probudila znělka windows, když se vypíná počítač.

No nic...proti gustu žádný dišputát...jestli je jich ale miliarda, tak má lidstvo problém.

Za chvíli běžím na první zápas amerického fotbalu!!! Bude to asi fakt vtipný. Můžete očekávat fotečky ze zaplněného stadionu.

Mějte se co nejlíp a užívejte nedělní nicnedělání.

L