Nedělní kurýr

Ve fotogalerii přibyly fotky spolužáků...zase k nim ale nic nenapíšu (odkládám to, aby to tu bylo dle amerických seriálů napínavé). Pak i nově zařízený pokoj...tohle asi bude zajímat úzký okruh mých rodičů, takže to můžete spíš přejít. Zřízena byla i skupina nezařaditelné, kam můžu dávat cokoliv. Dnes mě zarazil strom, na kterém rostou lusky. Radši jsem to nejedl, protože dle zákona státu Kansas by mi třeba mohli vytetovat jméno bývalé učitelky němčiny na záda...nebo vykonat jinou formu trestu. Každopádně mě to zaujalo...

Víkend byl ve znaku překonávání kulturních bariér. V pátek jsme šli na ultra-super-mega zábavnou párty pořádanou Internation Student Centrem...jenže tyhle večírky se zmrzlinou a hrami jsem přestal navštěvovat pár let předtím, než mi DP vydal tramvajenku. Naštěstí jsem nebyl sám a tak jsme (skoro všichni evropani) vyrazili pryč. Cestou jsme zhlédli nácvik otevírací ceremonie pro novo fotbalovou sezonu - mažoretky, trubači, bubeníci (plno) a koordinátoři, dirigenti...nářez. Řekl bych, že čínští kolegové koukali, že to jde i bez vojenského dohledu. :-) I sešli se všichni v baru Purple Pig (o něm asi ještě uslyšíte). Většina čechů už dávno před oficiální akcí ISC zřejmě popila...takže o naší republice amíci už dost vědí. Prošel jsem před "posezením" skoro celé město s plechovkou Budweiseru zabalenou v igelitce tak, abych nemusel platit pokutu, kdyby mě viděli policisté...tohle je dost velká blbost, ale už je to docela známé. Netrvalo dlouho a našli jsme cosi pitelného - jmenuje se to Tallgrass...nebo tak nějak. Vše proběhlo více než prímově, a tak mohu přiznat první opravdu příjemný večer v Kansasu. Dostali jsme se do řeči s nejrůzněji oblečenými amíky i barmankami (jestli byl karneval nevím, ale někteří ho evidentně měli)...a pak v klidu a pokoji odešli s pocitem, že už o nás ví!!! :-)

V sobotu se nestalo téměř nic...do odpoledne. Následně - a to se posaďte - jsem pochopil prádelnu a sušičky a získal neoficiální cenu "Nejlepší hospodyně v Kansasu jménem Luboš". Na druhou stranu jen živočich typu měňavka by s tím mohl mít potíže. Program na pračce se jmenuje bílé, barevné nebo jiné prádlo. Trvá 37 minut. Sušička je ještě o něco víc dement-friendly, neb je program bílé a barevné či jiné...hmm...45 minut a je to.

S blaženým výrazem jsem vyrazil na jakousi house party cca 4 míle od kolejí. Cestou si nešlo nevšimnout asi miliardy sarančat nebo jiných obřích létajících věcí (dle rozhovoru s jistou učitelkou biologie to mohlo totiž být i něco jiného...já jsem pro saranče :-D ). Zejména holkám jejich nálety do vlasů vyloženě vyhovovaly a radostí i sem tam popoběhly. Dorazili jsme do domu jakéhosi amíka, co bydlel s několika dalšími německým studenty. Nutno dodat, že celá oblast je zřejmě místní středisko upadlé zábavy. Vzhledem k hluku a postavám postávajícím na balkonech se dá usoudit, že se tu zrovna neřeší, co myslel Kafka slovem "to" na 145 stránce sebraných spisů. Opět jsme poklábosili o způsobu života "domorodců". Někteří (beze mne) se vydali i k sousedům. Komentář z této akce vynechám, protože je zprostředkovaný a doufám, že nic podobného se tam nedělo :-D

Většina vyrazila domů, prošla královstvím sarančat, pokusila se koupit historický motocykl značky honda, který by mohl ještě vylepšit náš styl (beztak je dost dobrý díky kolům z počátku války severu proti jihu).

Neděle začala v podstatě kolem 10 hodiny. Stalo se cosi neuvěřitelného - maminka Zuzčiny (nečínsky hovořící) spolubydlící nás vzala do obchoďáku. Původní záměr - koupit mobil - se změnil v kompletní dovybavení kumbálu 606 Haymaker Hall. Bedničky, klávesnice, myš, lampička, mobil, školní potřeby, nějaké ty sušenky na ochutnání...paráda. Takže jsem asi naprosto připraven splnit očekávání daňových poplatníků v ČR a od zítřka začít vstřebávat nějaké ty informace.

Bože...řekl jsem tomu číňanovi, že mi nevadí, když bude telefonovat, ale radši si vezmu sluchátka, protože se mi začíná zvedat tlak (po hodině poslouchání žvatlání ne nepodobnému tomu, jak jsem mluvil při vyšetření žaludku:-) )

Odpoledne proběhla ještě schůzka patra, kde jsme se všichni seznámili (budeme samozřejmě kamarádi..jak jinak). Stal se drobný omyl - obdržel jsem funkci vice-prezidenta (je nás asi 6 z patra). :-) Ani nevím, co to obnáší, ale jistě se toho zhostím dle nejlepšího vědomí a svědomí. Tuším, že máme organizovat kulturní život na patře...dvě holky chtějí pořádat narozeninové večírky, já možná sport, pak tu bude někdo před drogy :-D ... nevím. Nějaká schůzka bude asi za dva týdny. O všem nám řekne náš "generální tajemník" Zac. Tenhle člověk má na starost 6 patro a seznámil nás s tím, jak to tu chodí. Mimochodem američani sem přijeli s více zavazadli než cirkus Humberto do Edenu! Koberce, záclony, ledničky, sofa, mikrovlnky a jeden měl 7-dílný sound system!!! To se na to můžu vykašlat +- vice-prezident a mám tu jen to Lej-no! :-)

Po schůzce jsem...(kdo ví, vzpomene si ;-) )...a pak bylo barbecue místo večeře. Škoda, že jsem nevzal foťák! Hraje hudba, všichni si hází míčem na americký fotbal nebo hrají basket..do toho konzumují ugrilované maso. Vše zadarmo - organizované dining centrem. Tohle byl naprosto geniání zážitek - kdo neviděl - neuvěří. Skvělá atmosféra! Mno a dostáváme se až do této chvíle - uklizený stůl, nástěnka zmenedžovaná :-) a věci na zítřek sbalené. Takže jen popřeji dobrou noc, pěkné vstávání, příjemný den...nebo cokoliv, co je zrovna aktuální. :-)

Další vydání Vice-Prezidentských novin lze očekávat v úterý nebo středu ráno středoevropského času.